Únor 2015

Sršni

28. února 2015 v 20:32 | Tk |  Postřehy, úvahy
Vedle dveří do maringotky se zabydleli sršni. Od brzkého jara jsem vídala do nevelkého otvoru zalézat sršní samičku. Několikrát denně jsme se potkávaly v maringotce. Prolétla až k zadnímu okénku a když zjistila, že je vše na svém místě, důstojně odkráčela, pardon, odletěla otevřenými dveřmi.

Nechte to na přírodě - housenky

26. února 2015 v 21:02 | TK |  Postřehy, úvahy

Na mé milované lípě se po dlouhotrvajícím suchu objevil hrozen housenek. Systematicky ožírají větvičku po větvičce. Mám v úmyslu je přenést někam do kopřiv, ale nemohu se k tomu odhodlat. Raději je chodím pozorovat. Po týdnu jsou všechny lístky na několika větvích sežrané, ale pupeny zůstávají netknuté. A pak mi to došlo. Housenky vlastně lípě pomáhají - snižují odpar vody, který se děje pávě listy. A tak jsem je na lípě nechala. Asi za čtyři dny se jdu opět podívat, co moje housenky a …. Po housenkách ani stopy. Z korunky mladého stromku se na mě dívaly jen holé větvičky s bílými skvrnami od ptáků. Tak důmyslně pracuje příroda.








Proč ti mladí Helenku nesnáší

26. února 2015 v 20:36 | TK |  Zamyšlení na téma týdne
Ještě mě napadlo, proč ti mladí Helenku nesnáší. Helenku Vondráčkovou, myslím. Nejsem její fanda. Nemám prostě gen fandovství. Nejsem její fanda, tedy k ní mám neutrální vztah, žádné emoce. Nejraději mám ticho, hudbu asi všechnu, dle okamžité nálady, snad jen dechovka mě nebere. Pokud jde o Helenku, musím objektivně uznat, že má krásný hlas, hezké písničky, skvěle se pohybuje, má výbornou choreografii, vždy jí to sluší. Prostě úspěšná ženská.

Dýně

23. února 2015 v 7:40 | TK |  Jak jsem začínala, aneb co je nového

Děti rády pomáhají, hlavně při sklizni.



Co je nového? Pozemek spí a já si užívám zaslouženého odpočinku, pominu-li, že stloukám rámečky. Pořád ještě jíme dýně.


Pěstování a skladování

Dýně pěstuji na kompostu ze zkompostované trávy. Navzdory pěstitelským příručkám nezalévám, pouze jednou, po zasazení. Na pozemku není zalévání vzhledem k rozloze a terénu možné. Snad právě proto se dýně nekazí. Bydlí s námi, skladujeme je v obýváku a moc se jim v naší společnosti líbí.

Milosrdné stáří

19. února 2015 v 9:35 | TK |  Zamyšlení na téma týdne

Jako malá holčička jsem měla strach z maminky. Bála jsem se, že stáhne své husté, černé obočí a bude se zlobit, protože nejsem dost hodná, dost poslušná, dost pilná….. Měla jsem strach, že zklamu tatínka, chtěl, abych mu dělala čest, abych byla ve všem nejlepší….. a tak do mého srdce zaseli semínka strachu, že nebudu dost poslušná, dost dobrá.

Věci mezi nebem a zemí

16. února 2015 v 21:45 | TK |  Postřehy, úvahy

Byl to můj nevlastní otec. Teď umíral. Nebyli jsme přátelé, ale to je jiný příběh. Slíbila jsem mamince, že ho neopustím.

Už týden takhle ležel. Bez pohnutí, černá díra otevřených úst. Dvakrát denně jsme takhle stály u jeho lůžka, já a moje dcera. A pořád ten stejný obraz. A pořád stejná otázka. Žije vůbec ještě?

Nejlepší med od včelaře aneb kvalita medu

13. února 2015 v 14:03 | TK |  Povídání o medu a včelách


Hodně se mluví o kvalitě medu v obchodech. Velcí výrobci často pro maximalizaci zisku podvádí a prodávají med nekvalitní. Častým trikem je smíchání květového (světlého) medu s tmavým (dražším lesním) a dobarvení této směsi. Tato směs se poté prodává jako 100% lesní med. Lidé poslední dobou slyší na české či evropské výrobky, med z Číny, velmi znečištěné země, by si koupil málokdo. Proto výrobci do medu přidají určité procento medu z ČR, určité procento ze zemí EU a zbytek doplní nekvalitním čínským medem. Výrobek ale obsahuje i český med a na etiketě má

Lék na všechnu bolest

12. února 2015 v 9:05 | TK |  Zamyšlení na téma týdne

Lék na všechny bolesti. Existuje vůbec něco takového? Existují bolest fyzická a bolest duše. I když řekneme," bolí mě srdce", je to bolest duše. I jakákoli bolest těla, je bolest ze stresu, tedy z toho, že něco neprobíhá podle našich představ - tedy opět bolest duše, nebo chcete-li, bolest emoční.

Já a příroda

11. února 2015 v 21:17 | TK |  Postřehy, úvahy


Můj vztah k přírodě se neustále mění. Když jsme s manželem navštívili památný Oldřichův dub v Peruci, přistoupila jsem ke stromu a objala ho. "Bereš si z něj sílu"?, zeptal se manžel. "Ne, já mu ji dávám".


Léta jsem těžko nesla kácení lesů, devastaci přírody a krajiny, vyasfaltované polní cesty vedoucí nikam, obzvlášť vhodné pro vyvážení pytlů s odpadem, starých kanapí a lednic. A v sousedství okresky, samý výtluk. Vesnický hřbitov s kostelíkem na kopci, půvabný ostrůvek v krajině, dostal sousedy - jako houby po dešti tu vyrostlo podnikatelské baroko. Vyběhneš na starou známou skálu a místo zvlněné krajiny s ostrůvky remízků - paneláky hozené do krajiny, kol do kola

Pro ty co rádi mlsají med - základní informace o medu

10. února 2015 v 20:42 | TK |  Povídání o medu a včelách


Med je harmonicky vyvážená směs nejrůznějších látek, které se stále proměňují. To probíhá okamžitě od prvého kontaktu včely s nektarem nebo medovicí, kdy včela přidává do nasbíraného rostlinného materiálu výměšky svých hltanových žlázek, které obsahují celou řadu enzymů. Enzymy štěpí nevstřebatelné složité cukry na využitelné jednoduché cukry. Tento proces se nazývá zráním medu a probíhá nepřetržitě během jeho uložení v plástech a pokračuje i ve sklenici, kterou si od včelaře odnášíte domů.