Pravda, volby. bitka na sociálních sítích, vnitřní has

19. ledna 2018 v 13:25 | TK |  Zamyšlení na téma týdne
Pravda je přímo nedohledatelná. O historii nás nejpřesněji informují zachovalé stavby: akvadukty, lázně, amfiteátry, kostely, sochy, umělecká díla.... Informují o vyspělosti společnosti, ale už ne o tom, za jakých obětí vznikaly. Historii píší vítězové, tam můžeme na 100% o pravdě pochybovat. I kronikáři si často z rozličných důvodů leccos přibájili a přebájili. Dá se říci, že můžeme věřit tomu, co jsme sami zažili, či tomu co nám vyprávěli rodiče a prarodiče. Třeba takový koncentrační tábor, můžeme si ho prohlédnout, shlédnout historické filmy, poslechnout si svědectví lidí, kteří ho přežili a přesto už dnes existují lidé, kteří holokaust popírají. Co se bude říkat za 200 let?

Posoudit současnost nejsme schopni, protože informace, které se k nám dostávají jsou zkreslené. Již původce zprávy často manipuluje a zakrývá pravdu, poté jsou mnohokrát upravené podle záměru toho, kdo je předává. Mohou být zkreslené i nesprávnou interpretací či nesprávným pochopením.

Hledat čistou pravdu v politice a na FB je bláznovství. Příklad. Vezměme si například politickou stranu jdoucí do voleb. Zastupuje a je podporována horními desetitisíci. Může taková strana popravdě říci, když nás zvolíte, uděláme toto a toto. Samozřejmě nemůže. Musí vyplodit program, který bude podporovat co nejvíce lidí, aby získala co nejvíce hlasů a tím i největší mandát. Běžné bývá před volbami mírnit prohlášení, která odrazují voliče a zařazovat sliby, které hlasy přináší. Že se pak ani nepokusí tyto sliby splnit. "Ha, ha, před volbami se může všechno". To nejsou moje slova.

Na informace je třeba se dívat s rezervou. Zvolila bych přísloví, protože přísloví já ráda, "na každém šprochu pravdy trochu". A podle toho, jak to vnímám já, je potřeba s nimi tak zacházet: přijmout je, někde v hloubi nás je uložit a čekat co se stane. Čas ukáže. Tragické mně připadá, že jsme ochotni se kvůli polopravdám pobít, sršet vulgarity a urážky, zavrhnout nebo dokonce udat přítele (míněno obecně k dění na FB).

Je třeba sundat sluchátka z uší, vypnout televizi, odebrat se do ticha a zeptat se svého vnitřního hlasu.

Kdo jsem? Co mně činí šťastným? Nemyslím tu chvilkovou radost, když si koupím nové boty. Mám na mysli trvalý pocit štěstí. Já ho mám na pozemku, krása vůkol, ticho, nikde žádné hlasy, které říkají co si myslet, do čeho se oblékat, jakým autem jezdit, co jíst, jakými léky se dopovat...... Šťastná jsem doma, když tam zavládne mír, láska a porozumění. Není to samo s sebou. Rodina je vlastně takový malý stát. I zde vládnou boje o moc, peníze, i zde se objevují tahouni a ti co rodinu zneužívají, chtějí brát víc než dávají, a někdy nedávají téměř nic. I v rodině musíme usilovat o rovnováhu, chceme-li být šťastní. I v rodině musíme umět podat pomocnou ruku i říci dost, tohle věčné pomáhání ti nesvědčí, činí tě bezmocným a závislým a pomáhající se přes všechnu laskavost a ochotu kdesi uvnitř cítí ukřivděným, zneužívanými a to pak vede k výbuchům vzteku.....

Když nevíme, co opravdu chceme, nemůžeme to dostat. Poraďte se se svým vnitřním hlasem, kdo jste, co vás dělá šťastným a chtějte to.


Nejsme špinavý papír, který vítr foukne jednou na východ, podruhé na západ. Zůstaňme sami sebou, zvolte způsob života, který vám bude vyhovovat, zůstaňme střední Evropou, která tvoří most mezi východem a západem. Třeba.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baryn Baryn | Web | 19. ledna 2018 v 13:55 | Reagovat

Já už předvolební program neberu jako seznam věcí, které strana opravdu změní, ale jako prezentaci problémů, na které strana při sestavování myslela. A i to pro mě něco znamená. Dokážu si podle toho udělat aspoň nějakou představu, co od nich lze čekat podle způsobu, jakým na dění nahlizeji a co zrovna považuji za důležité. Že jedním ze základních bodů volebního programu Zelených bylo snížit hranici, od kdy mohou lidi volit, na 16 let, mi přišlo třeba vyloženě směšné.

Líbí se mi výzva, ať zůstaneme sami sebou - ať zůstaneme středem mezi východem a západem. Jenomže západ nás vidí jako typicky východ, a tak je těžké zachovat chladnou hlavu a nezblbnout. Podryte sebevědomí bolí.

2 Silence of Universe	| Silence of Universe | | Web | 19. ledna 2018 v 13:57 | Reagovat

já nevolím ani jednoho, ale zeman je píča

3 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | 24. ledna 2018 v 11:47 | Reagovat

[1]: On je celý život jenom o nás, abychom našli sami sebe a věděli co nás činí šťastnými. Je úplně fuk jak nás vidí rodiče, sousedka, módní guru..... a kde by nás chtěli mít. Nikdo po nás nemůže chtít, abychom byli vševědoucí a dělali všechno dobře. Náš život je celá řada blbostí, kterých se dopouštíme a za které musíme zaplatit a výsledkem je naše krásné já. A co je typický východ? Možná, že leží právě na západě.

4 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | 24. ledna 2018 v 11:48 | Reagovat

[2]: Moc toho nenakecáš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama