KONEC závěr k Perpetuum mobile, nebo to uděláme jinak

27. května 2018 v 13:45 | TK |  Zamyšlení na téma týdne
V první čísti Perpetum moobile, nebo to uděláme jinak jsem naznačila jak může skončit pozemek, až tady nebudu. Když dovolíte, myšlenku jestě rozvedu.

Mám pocit, že konec se mě už tak netýká. Udělala jsem vše pro to, aby pozemek mohl žít svým životem i když už tady nebudu a nikdo se o něj nebude starat. Některé stromky a keře jsem vysadila několikrát, mnohá léta neměly žádné přírůstky. Jestli jsem se něčemu naučila tak pokoře, trpělivosti a netlačit na pilu. Má vize o perpetuum mobile je reálná. Už se pomalu rozbíhá. Na plotě sedávají ptáci a podél něj vyrůstají mladé stromky. Podrží ho, aby nepadl. Kůly už se nebudou muset obnovovat. Keře na okraji pozemku pomalu vytváří neprostupnou houštinu. Políčka jsou zúrodněna.

Může se stát, že si někdo bude chtít koupit třeba auto a pozemek prodá. Pak je dost pravděpodobné, že přijde zemědělec, keře vymytí, stromy pokácí a bude zde opravdu jezdit traktor. Dotace jsou dotace.

Nic není jisté, svět se mění i my se měníme. Geny jsou geny. S geny zpravidla nezmůže nic ani výchova. Propřírodní geny má Perfektní, Radost i Spravedlivá.


Vonička je dítě přírody. V přírodě je šťastná a spokojená. Na louku nebo do lesa zapadne jako dílek do puzzlí. Je možné, že si nakonec budou chtít pozemek ponechat.

Když bych to vzala ekonomicky, půda je dobrá investice. Pokud vlastníte půdu, vždycky si nějaké to jídlo vypěstujete. Kvalitní jídlo. Půdy ubývá, je stále cennější. Je lepší mít půdu než peníze v bance, nebo certifikát o tom, že jste koupili zlato. Banka zavře krám a máte smůlu. Objektivně, ani s tou půdou to není úplně jisté. Stačí jeden zákon. Všechno tady už bylo.

Rozhodnutí je na potomcích. Bude dobré nebo špatné? A co je dobré? A co je špatné? To určí jen život sám. Následky toho rozhodnutí. To co je krátkodobě správné, může být z dlouhodobého hlediska katastrofa. Děj se vůle Páně.



















 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 27. května 2018 v 17:15 | Reagovat

Člověk by měl udělat vždycky to, čeho je schopen, ale ne více. Zbytek je na jiných.

2 Intuice Intuice | E-mail | Web | 27. května 2018 v 17:34 | Reagovat

Doplním - člověk by měl dělat to, co dělá rád, co mu dělá radost a nepřináší starost. Co bude pak, to neřeš, to si vyřeší ti další po Tobě. Raduj se z toho, co máš a co s tím můžeš dělat. Dělej si potěšení. :-)

3 padesatka padesatka | E-mail | Web | 27. května 2018 v 18:42 | Reagovat

To je úplně dojemný článek...
Budu si Tě muset přečíst celou... ;-)

4 duchodkaevka duchodkaevka | 27. května 2018 v 19:00 | Reagovat

Také už jsem přemýšlela o tom, jak jednou dopadne naše zahrada. Pak si ale řeknu, že už to bude opravdu na jiných a užívám si ji teď :-)  :-)

5 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 27. května 2018 v 19:48 | Reagovat

Moc dobré, pravdivé, až dojemné. :-D

6 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 27. května 2018 v 21:03 | Reagovat

[1]:Souhlas. Cesta je cíl.

7 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 27. května 2018 v 21:06 | Reagovat

[2]:Celý život dělám co mám ráda i když někdy jsem se naučila mít ráda co dělám. Ne vždy máme na výběr.

8 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 27. května 2018 v 21:07 | Reagovat

[3]:To jsou ty začátky a konce. :-)

9 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 27. května 2018 v 21:10 | Reagovat

[4]:Dobrá filosofie, ale geny jsou geny. Když si vzpomenu na pocity čtrnáctileté holky, když po mně maminka chtěla vyplít záhonek.

10 Poustevnice, Čarodějka Poustevnice, Čarodějka | E-mail | Web | 27. května 2018 v 21:11 | Reagovat

[5]:Tak jak mi to přišlo na mysl. Nějak tak to dopadne, nebo třeba ještě jinak.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama